{jcomments off}Historie šachu
 
Z historických pramenů lze soudit, že šach vznikl vývojem deskových her asi v 5.století našeho letopočtu v Indii.

Traduje se, že tamní vládce chtěl odměnit vynálezce této hry. Zeptal se ho tedy na požadovanou odměnu. Ale objevitel si nepřál žádné zlato ani jiné cennosti, ale chtěl obilí. Šachovnice má celkem 64 polí a tak požadoval na první políčko zrnko na druhé dvě na třetí čtyři atd. vždy dvojnásobek množství předchozího políčka. Vládce to nejdříve urazilo, ale přesto vydal sluhům rozkaz a» tuhle směšnou hromádku obilí vydají. Když dvorní matematikové po několika dnech konečně vypočítali výsledek, tak v úžasu zjistili, že takové množství obilí ještě nebylo na světě vypěstováno! Znalost hry se šířila přes Irán a Arábii do Evropy. V českých zemích se o šachu zmiňuje kronikář Kosmos a tak lze soudit, že šach byl u nás znám již koncem 11.století.

 První náznaky organizovaného šachového života byly pražské kavárny a v 19.století jsou organizovány první šachové kluby. V roce 1905 byla ustanovena Ústřední jednota českých šachistů. Rozvoj členské základny postupoval pomalu a v roce 1913 bylo organizováno 40 klubů. Tolik z historie šachu.

Historie boršického šachu

Šachy v Boršicích mají bohatou tradici a taky velmi úspěšnou. V listopadu 1934 byl v Boršicích založen šachový odbor SK Boršice, rok po založení fotbalového oddílu. Prvním předsedou se stal Alois Dvouletý, hrávalo se každý čtvrtek v hostinci u p.Seidlera (dnes tam stojí zdravotní středisko). Počet členů byl 15 až 20. První přebor Boršic vyhrál Dvouletý před Seidlerem. V roce 1935 byl sehrán první přátelský zápas byl sehrán v Buchlovicích a vítězíme 7:2. V roce 1936 Boršice vítězí ve III. třídě Slovácké župy a v kvalifikaci o postup do II. třídy poráží ABŠ Zlín. Na oslavu vítězství byla uspořádána taneční zábava v sále u p.Seidlera. V roce 1937 vítězí Boršice jako nováčci i ve II. třídě. V kvalifikaci o postup do I. třídy prohráváme se Vsetínem 2:4. Rok nato Boršice opět vítězí ve II.třídě a v kvalifikaci s Ba»ou Zlín B hrajeme 3:3 a los rozhodl o našem postupu do I. Jihomoravské župy. V roce 1939 v I. třídě v silné konkurenci prohráváme všechny zápasy 2,5-3,5 , ale na vesnický oddíl je to historický úspěch.

V roce 1940 oddíl nevyvíjí žádnou činnost, nebo» fašisty byli zatčeni 2 naši členové Seidler Josef a Koželuha František. V koncentračním táboře oba zemřeli a p.Seidler i s celou rodinou (dva synové a manželka). Tato smutná skutečnost značně narušila činnost oddílu. Ještě do roku 1943 Boršice hrávaly mistrovské soutěže až nakonec přišel úplný útlum a oddíl zanikl. Po válce se šachy v Boršicích hrály v hostinci u Gabrielů a Dvouletých, ale vznik šachového oddílu se nedařil.

Po několika neúspěšných pokusech se v lednu 1957 podařilo oddíl ustanovit, za velké iniciativy Josefa Šimona, Josefa Ludvíčka, Tomáše Gabriela, Jaroslava Pondělka, Jaroslava Trávníčka a Aloise Dvouletého. V roce 1959 vítězíme v okresním přeboru a postupujeme do krajské soutěže. Zde končíme na pěkném 4.místě. V roce 1961 územní reorganizací byly Boršice zařazeny do okresního přeboru, který bezpečně vyhráváme. Bylo založeno i B družstvo a rozšířena členská základna. V roce 1962 byl založen kroužek žáků a prvním žákovským přeborníkem Boršic se stal Josef Skalka, který je šachu věrný dodnes a nyní je předsedou oddílu. V korespondenční hře o pohár Zemědělských novin 4-členných družstev Boršice vítězí v sestavě: Šimon, Ludvíček Nikl a Dvouletý.

O rok později přijíždí do Boršic na simultánku mezinárodní velmistr Luděk Pachman a hrál proti 32 hráčům. Akce se těšila pozornosti široké veřejnosti a velmistr s přehledem své soupeře smetl ze šachovnice. Výjimku tvořil kunovický Antonín Vichorec, kterého vzal velmistr na milost a prohrál s ním v 30-ti tazích (viz partiář). Oddílem šachu byl pořádán několik let turnaj v kopané za účasti: jedničky, dorost, starší páni a šachisti a těm se podařilo jednou v roce 1965 turnaj vyhrát.

 Z různých bleskových turnajů stojí za zmínku 4. místo v Trenčíně v roce 1966 mezi 40 družstvy. V tomto roce se Boršice utkávají v přátelském utkání u Gabrielů na 20-ti šachovnicích s Baníkem Ostrava. Žáci začínají dosahovat úspěchy. V roce 1970 Boršice vítězí na žákovském turnaji v Jemnici a začínají vyhrávat okresní přebory. Úspěch dosahují i dospělí a v roce 1972 vítězí v krajském přeboru II.třídy a postupují do divize, kde Boršice hrály 22 let ! V roce 1973 byl uspořádán 3 denní zájezd autobusem na severní Moravu, kde v přátelském utkání vítězíme v Bruntále. Aktivita oddílu je značná. Novou sezónu zahájil oddíl 2.září 1973 taneční zábavou v pohostinství u Gabrielů a hrála nám známá Boršičanka. Práce s mládeží přináší ovoce. Rozšiřuje se členská základna, je přes 50 členů a oddíl staví do mistrovských soutěží až 6 družstev! Na celostátním turnaji v Zaječicích v roce 1974 končí Boršice na 6. místě. V roce 1975 se stal přeborníkem republiky žáků v Rýmařově Miroslav Kunc.

Družba z německým Falkembergem

Na přelomu sedmdesátých o osmdesátých let začínáme družbu s německým oddílem Falkenberg, která vydržela dodnes. Rovněž v osmdesátých a devadesátých letech se oddíl výrazně podílel na šachovém dění, účastnil se mnoha turnajů družstev, žáků i jednotlivců a rozhodně se nemusí za dosažené výsledky stydět. I když byla práce s mládeží na nějaký čas přerušena, tak v současnosti se oddíl snaží tuto činnost obnovit. Začátkem roku 2000 se výbor šachového oddílu rozhodl, že posílí A-družstvo cizími hráči. Doposud se totiž Boršice jako jedno z velmi mála družstev mohly pochlubit tím, že veškeří hráči jsou z vlastní základny a dosahované výsledky proti družstvům, které byli doslova poskládané různými posilami, byly výborné. Nicméně neúprosný vývoj donutil i Boršický šachový oddíl zalovit po nějakých posilách v jiných družstvech (dokonce až na Slovensku) a stáhnout je do Boršic.

 

Komentáře k článku: