Pět proti jedenácti. Velehrad - Boršice C 2,5:5,5

7. kolo RP-UH jsme hráli na Velehradě a dalo by se říct, že tentokrát top byla celkem jednoduchá výhra. V jednu dobu jsme já a Honza Kostka vypadali dost bledě, ale pak jsme to obrátili. Kolem oběda to bylo 2,5-2,5 a Frýbort, Volčík a Pondělek dohrávali svoje partie. Všichni 3 si dneska zaslouží velkou pochvalu za krásné hry. Všichni 3 vyhráli a my jeli dom s 5,5 body. A proč je název článku pět proti jedenácti? Hlúšci bydlí na Velehradě a získali pro tým jen 0,5 bodu ze 3.

Na první hrál Pavel Hlúšek a hrál docela zajímavé zahájení. Docela mě překvapil tah Jh6. Jak vyšli ze zahájení, tak to dali za remízu, v partii se jinak nic nestalo.

Na druhé hrál Pavel Frýbort. Hrál jeho tradiční c4 a se soupeřem rozehráli docela zajímavou hru. Pak zaútočil na soupeřova krále, ale soupeř se dokázal ubránit a šel do lepí koncovky. Nicméně tu nezahrál přesně, poměnili se všechny figury a Frýbort lehce vyhrál s 2 pikama víc.

Při pohledu na pozici se hned nabízí Jg6 se ziskem kvality. Frýbort se ale bál tahu e5, na který jde zahrát Jb5 a tím tu kvalitu získá. Soupeř bude mít ale silnou dvojci střelců a silný střed, takže kompenzace pro něj může být víc jak dostatečná. Podle počítače je nejlepší zahrát Jd3 a vyměnit střelce za koně. V partii se myslím stalo Jxf7 se ziskem pěšáka, ale soupeřovi se zase otevře f sloupec…

Na třetí jsem hrál já. No zatím tu máme celkem přePavlováno, a to můj soupeř byl taky Pavel. Já zahrál to svoje Jc6 a co nejdřív jsem šel po soupeřově králi. Bohužel jsem udělal 3 velké krpy po sobě a najednou to bylo +8 pro soupeře. Stačili by tak 3 tahy a já bych asi ani už neměl co hrát. Ale tak to bych nebyl já, kdybych neměl z pekla štěstí a stačili dva špatné soupeřovi tahy a byla to remíza. Někdy prostě stačí soupeře omámit svou špatnou hrou. Pak ale soupeř to zakončil třešničkou na dortu tím, že si zablokoval jedinou únikovou cestu pro krále a dostal krásný mat.   

Předcházeli tahy: gxh3?? (měl jsem tam střelce) Vxf3 (zde byl kůň) a Kg2. Nyní je jediný správný tah Jc4 a soupeř musí zahrát Dc1, aby blokoval políčko g5. Naštěstí soupeř zahrál De2?? a je tam nevyhnutelný mat. Vtipné je, že po Dg5+ Kh2 Jg4+ mám napadené 3 figury a soupeř s tím nemůže vůbec nic dělat.

Na čtvrté hrál Staňa Volčík. Hrál jeho oblíbený králův gambit a soupeř zvolil variantu s d6. Nicméně toto zahájení moc neuměl a Staňa získal obrovskou výhodu. Tu nedokázal bohužel využit. Stejně měl celou partii obrovskou výhodu a soupeř měl jen jednu šanci, jak obrátit celou hru. V jednu chvíli mohl úplně znehybnit Staňového střelce. Soupeř útočil na Staňového krále pěšáky, ale nakonec tam nic nebylo. Ten si to mezitím jistil volným pěšákem ve středu. Skončilo to věžovkou, kde měl Staňa o 2 pěšáky navíc.

Jh3+ je velice zajímavý tah ze soupeřovi strany. Zajímalo by mě, jestli tam viděl nějaký mat nebo co. K jeho štěstí se Staňa bál a sebral to koněm a né pikem.

Na páté hrál Patrik Pondělek, který své figury v zahájení rozestavěl velice dobře a šel rozbít soupeře. Ten získal figuru za 2 piky, pak se všechno poměnilo a zůstala věž a figura proti věži. Všechny pěšáky navíc posbíral a čekala ho příjemná koncovka.

Soupeř na tahu, nejlepší tah je d4! Potom tam vznikají různé varianty, kdy Patrik ztrácí piky a tak. Soupeř zahrál a4? a následovalo co jiného než f4! Pak už je těch variant mnoho, ale černý má krásný útok a bílý musí hrát přesně.

Šestou a sedmou obsadili mladí Hlúšci. Michal měl několik piků víc, ale pak nějak zapomněl, že v šachách se musí člověk i bránit a dostal mat. Martin někde ztratil figuru…

Na poslední hrál Honza a byla tu přestřelka různých rošád, kterou on s velkou rošádou prohrál. Koncovka byla velice složitá a nejasná, a nakonec oboum zbyli jen věže a pár piků. Vypadalo to na jasnou remízu, ale soupeř si nechal dát na poslední řadě mat.