Kunovice B - Boršice B 7:1 Aneb polobalada o výletu do Kunovic

Balada je definována jako lyricko-epický veršovaný útvar mnohdy s ponurým dějem a nešťastným koncem. Přesně tak bych definoval náš výlet do Kunovic, nicméně bez veršů, to bych ten článek psal celý den. Měli jsme za úkol jen jednu věc, a to nedostat 8:0. A to se nám podařilo! Kunovičtí se nás očividně báli, protože nastoupili snad v nejlepší sestavě, co mohli. Taky jak jinak s Boršicama, že? K průběhu zápasu není moc co říct, všichni až na mě postupně prohrávali. Dá se jen pochválit bojovnost pana Skalky, který se snažil zremízovat úplně prohranou partii…bohužel kvůli tomu jsme přišli dom ve 2 a ne ve dvanáct. Dokonce naše Áčko, které začínalo o hodinu dřív, už dávno sedělo na Grétě. Po osmi kolech jsme v prostředku tabulky a máme 4 výhry a 4 prohry, což je velice dobré na to, že ten tým skládáme ze zbytků oddílu.

Na první hrál Petr Náplava s Panem Zpěvákem. Hrát s takovým hráčem je určitě velice těžké na psychiku. Upřímně sem od něj čekal, že bude za hodinu hotový a pojede prvním autem dom. Určitě ho obdivuji, že partii vzal odpovědně, a tak dlouho se držel. Bohužel ztratil pika a pak se dostal do této pozice, bílý zahrál g4 a Petr obětoval koně, no prostě končiny:

Na druhé hrál pan Frýbort s paní Worek. Tuto sezónu má na ty pěkné dámy štěstí, jen kdyby s něma neprohrával. Frýbort si vzal kvalitu a já mu podával ruku, že prohrál. On se čuměl, co dělám, že je totálně v poho a stačili 3 tahy a vzdal se. Pozici mám samozřejmě vyfocenou, takže ji mohu okomentovat. Jen dodám zajímavost. Všichni ví, že paní Worek je původem z Polska. Vyfotil jsem si její partiář a chvilku sem civěl, co to je za tahy.  Až po chvilce mi došlo, že zapisuje polsky.

Jednoduše řečeno: Sxa8 Dh4 Dd4+ Kh6 Vfd1 Vxa8 h3 Dxh3 De4 Dh2+. Bílý si nechal zbytečně otevřít rošádu a místo obrany dělá blbosti. Lepší pokračování, než co se stalo v partii asi není.

Na třetí hrál Šebela. Musíme mu posunou dopředu hodinky, protože dojel tak o 10 minut pozdíš. Projel sem celou partii počítačem, v zahájení stál furt o něco hůř, ale to je asi černého normální. Pak ztratil kvalitu, ale stál jen o něco málo hůř. Bohužel pak přehlédl následující matové možnosti:

Následuje Vxf5 a černému není moc dobře.

Na čtvrté a páté hráli naši nejstarší pan Šaňák a pan Ludvíček. Oba prohráli na stejnou věc, a to na to, že si nepohlídali jednoho blbého pěšáka.

Já se dneska musím pochválit, hrála se uzavřená španělka. Soupeř ještě navíc dámské křídlo uzavřel skoro úplně, a tak jsem to rozjel všema figurama po královském, no a zadařilo se. Jen se teď stydím, že jsem přehlédl krásný dvojtahový mat. Samozřejmě sem zahrál g6:

Pro velké zájemce následovalo: fxg6 hxg6 h6 Jg5 Jxg6 Dh5 Sxf5 exf5 Jf4 Jf7 (chyba, soupeř mi chytá dámu) Kh7 (neviděl to) a tady jsem přehlédl mat dvojtahový mat Dg6!, zahrál sem f6, což získává jen figuru, ale i tak jsem nezastavitelný.

Pan Skalka hrál strašně pasivně a ztratil 2 piky na dámském křídle, pak to 30 tahů žehlil a nějak to nevyšlo. Furt to vypadalo, že to srovná, ale soupeř tu koncovku nakonec zvládnul. Bylo to velice hezké, jen kdybychom kvůli tomu zbytečně nečekali 2 hodiny.

Na poslední Honza Kostka hrál s o hodně silnějším soupeřem, který ho lehce přehrál. Doufám, že si soupeř nepřipadal až moc trapně, že musí hrát takové šachy.