Dne 24.11. se Boršické Áčko konečně trochu vyspalo (alespoň já), jelikož sehrálo domácí utkání proti Francově Lhotě. Podařilo se nám vyhrát 5-3. Ačkoli výsledek není nijak výrazný, myslím, že zápas jsme měli pevně v rukách. Partie jsem nestíhal plně sledovat takže se podělím jen o své určité záblesky partií mých spoluhráčů:
Na první desce se Adamův soupeř nikam nehnal a myslím, že Adam získal ze zahájení velmi slibnou pozici. Soupeřova nehouževnatost se projevila také nabídkou remízy, mám pocit kolem 18 tahu, kterou Adam zamítnul. Jenže o pár tahu pozděj tahal za kratší konec po soupeřově "oběti" kvality. Úvozovky proto, že podle mě nejde o obět když materiál získate v nasledujicích 5 tazích zpět a to ještě s výrazně lepší pozicí. Tak se také stalo a Adam byl nucen kapitulovat.
Já jsem sehrál nepříliž líbivou partii, na můj vkus moc poziční, když jsem ze zahájení získal pěšce a jelikož soupeřovi figurky nepostrádaly aktivitu, musel jsem tuto nepatrnou výhodu ještě dlouho dokazovat. Nutno dodat, že i mým pochybením ve 41. tahu, kdy jsem mohl po Dc8 vynuceně získaval materiál s matovými hrozbami, jsem si zavinil prodloužení partie. Nakonec jsem to ale dokázal a vyhrál.
Pavlovu partii si pamatuji jen jako vyhrannou. Začátek jsem nějak prošvihnul a tak nevim, kde Pavel získal tak drtivou převahu, ale byla to jen otázka času a naštěstí to byl krátký časový úsek. Další výhra pro Boršice.
Náš kapitán Michal tušil, že se nemusíme obávat a tak v klidu přijal rychlou remiz a s klidným svědomím nás "hlídál" (u konce dokonce na chvilku usnul jestli se nemýlím :D ).
Luďa mě nasral asi nejvíce, viděl jsem jen na šachovnici mat v podání našeho hráče a v zapětí se začaly skládat figurky do základního postavení takže jsem z jejich partie nic neměl.
Erik remizoval sice o něco později než Michal ale myslím, že stejně jako v Michalově podání s klidným svědomím.
K partii pana Šaňáka použiji jeho vlastní slova když přijímal gratulaci k výtězství:"On to zahájení zahrál jako prase".
Pan Skalka, až je mi ho trochu líto, utrpěl porážku od mladého určitě zapáleného šachisty (během zápasu se svým kamarádem sehráli myslim 13 partií, někdo vedl 9,5 -3,5 nezjistil jsem ale kdo), nad kterým měl ale silnou minimálně papírovou převahu.
Zápas proběhl v klidu až na mírně hlasité vyrušení právě posledním zmiňovaným hráčem, který svou porážku dustojně zapil v nedaleké hospůdce. Michal určitě doplní článek fotkami.