Boršice C přejely Bojkovice A 6.5 - 1.5

První březnovou neděli se hrálo předposlední kolo Zlínské krajské soutěže - západ. My jsme v šachové místonosti přivítali hosty z Bojkovic, konkrétně jejich A tým. Podařilo se nám vyhrát bez jediný prohry v poměru 6.5 - 1.5, kdy 1.5 bodů znamenaly 3 remízy. Díky tomu se nám v průběžné tabulce podařilo Bojkovice přeskočit a nasadili jsme vysokou laťku našemu Bečku, které s stejným soupeřem hraje v posledním kole za 3týdny.

 Zápas probíhal takhle :

František Šaňák na první šachovnici začal pozvolna, ale potom se na soupeře vrhl s chutí.  Zaútočil dvěma těžkýma figurama, myslím že jednu lehkou figuru dokonce obětoval. Soupeři ale figury nehrály a měl je na druhé straně šachovnice takže se vzdal.

Na druhé šachovici se Pavel Frýbort dostal, jak už je zvykem, do časové tísně a navíc v těžké a pasivní pozici. Situaci se mu ale podařilo zvládnout a partii dostal do koncovky, kdy podle jeho slov věnoval soupeři dvojci střelců a nechal si raději jezdce a hrál na výhru. Koncovka byla velice komplikovaná, neodvažuji se hádat kdo na tom byl lépe (každý ze soupeřů vsázel na sebe), naštěstí ale soupeř pana Frýborta podcenil průlom na dámském křídle, povolil se dostat dvěma pěšcům na jeho druhou řadu. A protože by je králem nepochytal tak se vzdal.

3. šachovnice patřila našemu kapitánovi Stanislavu Volčíkovi, který hrál velice svižně - jak je jeho zvykem. Jednu chvíli se mně zdálo že má pěkný tlak, ale soupeř se ubránil, vyměnily se všechny figury a protože žádný ze soupeřů neměl výhodu, partie skončila remizou.

Ladislav Šebela na 4. šachovnici se v partii spíše bránil, ale ubránil. Situace byla neprůchozí pro oba soupeře a dohodli se na remize.

Na 5. šachovnici hrál Josef Ludvíček své oblíbené zahájení - Královský gambit. Partie byla po vzoru gambitu ostrá, ale soupeř se rozhodl neuváženě obětovat věž a pan Ludvíček rozehrál své figury, odrazil útok soupeře a přesvědčivě vyhrál.

Šestá šachovnice a na ní Josef Hurdes získal výhodu dvojice střelců, myslím že by to šlo nějak vyhrát, ale bylo by to nejspíš velice obtížné. Partie už nic nerozhodovala a soupeři se rozhodli odejít smírně.

Na sedmé šachovnici jsem hrál já - Václav Stodůlka. V zahájení jsem zahrál celkem dost nepřesností, naštěstí soupeř hrál pasivně a měl strach, takže se zatáhl. Ve střední hře se mu potom podařilo přehlédnout pěšce, ale já měl vytvořeny 2 dvojpěšce, takže  vytvořit výhodu volného pěšce bylo velice obtížné. V koncovce mojeho jezdce proti střelci byla první myšlenka zablokovat co nejvíce pěšců na barvě střelce, zablokovat křídlo kde byl stav pěšců vyrovnaný a "pokoňovat" soupeře. Plán vyšel do puntíku, střelec byl zavřený a neměl jediný tah, pak stačilo přiběhnout králem a soupeře vytempovat. Konečně se mně podařilo urvat taky nějaký bod a pomoci týmu.

Na poslední šachovnici bojoval Miroslav Stodůlka kdy soupeř vytáhl ze svého arzenálu velice ostrý Evansův gambit a už měl našeho hráče na lopatkách. Stačil jeden tah kdy by si náš hráč musel vybrat z matu nebo ztráty věže. Tenhle jednoduchý tah naštěstí soupeř přehlédl a po výměně všech figur kromě 2 jezdců následovala velice ostrá koncovka. Hráč Bojkovic měl ale slabé pěšce, čehož se podařilo využít. Myslím že tohle by byla ideální analýza pro počítač protože existovala sopusta variant jejichž výsledek se dal jen odhadovat.