Po týdenní pauze nastoupily naše týmy k druhému kolu.  Já tentokrát jel za Béčko, a tak mohu poskytnout můj pohled na tento zápas. Soupeři proti nám postavili první čtyřku a hned bylo jasné, že to bude těžký zápas. A tak to taky vypadalo. Já, Pavel Frýbort a Staňa Volčík jsme byli lehce přehráni a jediný Josef Skalka dokázal vyhrát.  Na ostatních deskách to pro nás moc slavně nevypadalo, a tak se postupně remízovalo. Nejzajímavější byla asi partie Josefa Ludvíčka, který uremízoval koncovku s dvěma pikama méně.

Já, Ludvíček, Volčík a Frýbort jsme všichni po zahájení měli pika míň, a pak jsme se nechali už víceméně šikanovat. Já neměl kolem krále žádného pěšáka a na to jsem pak doplatil. Pavel Frýbort měl slabší střelce a soupeř si mohl dělat co chce.

Staňa Volčík hrál divoké zahájení a ztratil u toho g pika. Přesto udělal malou rošádu a pak kvůli vazbě tam ztratil druhého pika a šel do prohrané věžovky. Ludvíček říkal, že měl udělat radši velkou (i když tam taky neměl žádné pěšáky) a jít na maty. No, to mohlo být zajímavé.

Josef Ludvíček šel do koncovky každý s jednou věží a stejnými střelci. I když měl 2 pěšáky míň, tak se mu podařilo dostat do věžovky s jedním pěšákem míň, což pak dali za remízu a my mohli jet dom.

Skalkův soupeř vymyslel taktiku, která nefungovala a Skalka ho pak lehce přehrál. Nastala věžovka, kde měl 2 pěšáky víc.

Tomáš Zúbek udělal docela pěknou pozici, ale nevěděl jak dál. Pak se začal soupeře navíc bát. Soupeř mu nabídl remízu, a ten ji z radostí přijal, že má svůj první půl bod v životě.

Ladislav Šebela měl docela bizardní pozici. Všichni jeho pěšáci před králem stáli na šesté řadě. Není pak divu, že počítat hlásil, že soupeř stojí o něco lépe. Nic ale nevymyslel a dali to za remízu.

Na první hrál samozřejmě Michal Havránek, který v nejdůležitější části partii viděl duchy, a kvůli tomu se dostal do horší pozice. Soupeř byl ale v časovce, a tak opakovali tahy a skončilo to remízou.